...vlastně několikrát. Možná tato tematika konkrétně zde na LinkedInu nebude úplně vítána, nicméně to tak je. V době, kdy to bylo aktuální jsem musel čelit trochu tlaku, protože toto se přeci běžně a normálním lidem neděje, ne?! Jediný, za koho mě to trochu mrzelo byla moje mamka. Ona sice stejně jako já, tam v hloubi věřila, že vím co dělám, ale i ona musela čelit tlaku okolí - promiň :-).

Možná jsem nebyl úplně vhodný zaměstnanec, možná jsem v zaměstnání hledal něco, co jsem tam nikdy nemohl najít. Vnímal jsem to jako cestu a v podstatě při nástupu do dalšího nového zaměstnání jsem tak nějak tušil, že se tam dlouho nezdržím. Úplný opak člověka, který by rád odešel ze zaměstnání, kde je nešťastný, jen ho tam drží zvyk. Pro mě byl zvyk zaměstnání střídat.

Někdo tomu říká, že nesnese autority. Já jsem s nimi asi neměl až takový problém, spíš mi jen vadilo to, že si na mě někdo honí triko jen proto, že má vedoucí pozici. Mám rád lidi, respektuji každého názor, jen nemám rád povyšování se.

Kdybych to měl shrnout v kostce, tak jsem celkově moc rád za tuto "zaměstnaneckou cestu", která se skládala asi z 10 zaměstnání, která měla různého trvání, od 3 dnů až po půl roku. Když jsem dával výpověď já, tak to nebylo fér vůči zaměstnavateli, nicméně jsem šel za svým osobním štěstím, o které jsem se nechtěl nechat připravit. Na druhou stranu mi to pomohlo v pozici "mikro" zaměstnavatele porozumět lidem a podporovat je v dalších krocích. Pokud ty kroky rozvážou naší spolupráci, tak to samozřejmě budu respektovat, protože jsem v jejich pozici byl také.

  • Děkuji za přečtení! Pokud se Vám článek líbil, tak ho sdílejte se svými přáteli.
  • Pro pravidelnou dávku inspirace mrkněte na Instagram :)